1. Přá-tel-ské ať zaz- ní sbo-ry, ra-dost slav-me nej- ví- ce.
2. Zde na sta-rém svě- ta- dí- lu prá- vě pov-stal vše-chen lid,
1. A- ni ře- ky a- ni ho- ry nej- sou na- še hra- ni- ce.
2. no-vý cit mu dá- vá sí- lu doh-ro- ma-dy se spo-jit.
1. Ev- ro-po, ty vlas- ti mo- je záb- ran za- ži- la jsi dost;
2. Prá-vo ští-tem na- šim bu-de, ve svor- nos- ti žít bu-dem.
1. teď ať zá- ří krá-sa tvo- je všem tvým dě-tem pro ra- dost.
2. Pří-sa-há-me, že je všu- de je-den o-sud, jed-na zem.
1. Pod pra-po-rem tvým se brat-ří po vál-kách lid v svo-bo-dě.(Zá-)
2. To je pří- klad pro svět ce-lý: správ-ným smě-rem chce-me jít,(a-)
1. Zá-kon spo-jí, jak se pat- ří, ob-ča-ny tvé ve sho- dě.
2. a- by všich-ni li-dé chtě- li v ra-dos-ti a v mí- ru žít.
|
Přátelské ať zazní sbory, radost slavme nejvíce. Ani řeky ani hory nejsou naše hranice. Evropo, ty vlasti moje zábran zažila jsi dost; teď ať září krása tvoje všem tvým dětem pro radost. Pod praporem tvým se bratří po válkách lid v svobodě. Zákon spojí, jak se patří, občany tvé ve shodě. | Zde na starém světadílu právě povstal všechen lid, nový cit mu dává sílu dohromady se spojit. Právo štítem našim bude, ve svornosti žít budem. Přísaháme, že je všude jeden osud, jedna zem. To je příklad pro svět celý: správným směrem chceme jít, aby všichni lidé chtěli v radosti a v míru žít. |