Leonard Orban, evropský komisař, odpovědný za mnohojazyčnost, se ptá:
"Co si myslíte o jazycích v Evropě?"

Pane komisaři, děkujeme, že se obracíte na Evropany a přejete si slyšet jejich mínění. Je to známkou Vašeho respektu k občanům.

Evropský jazykový problém je napětí mezi dvěma potřebami: potřebou účinně komunikovat a potřebou respektovat jazykovou rovnost a identitu každého občana. Používání anglického jazyka není demokratické. Velkou většinu Evropanů to odsuzuje k hluchoněmosti. Pohleďte, na to, jak se domlouvají třicetiletí a čtyřicetiletí Evropané různých jazyků a kteří studovali angličtinu 6-7 let a němčina není jejich rodným jazykem. Zdá se, jakoby měli porušeno v mozku centrum pro řeč, protože se u nich projevují všechny symptomy afázie: tvoří roztrhané věty, trvale hledají v mysli slova, potřebují, aby se jim otázky opakovaly, aby pochopili, nedaří se jim najít jedno, nebo jiné slovo stejného významu, atd. Když uvážíme čas a námahu, kterou věnovali výuce jazyka, je výsledek žalostný. Příčinou je, že angličtina není přizpůsobena požadavkům mezikulturní komunikace. Objektivně to dokazuje fakt, že investice do jazyka desetkrát menší přináší dobré výsledky, jestliže by komunikační jazyk byl vybrán racionálněji.

Použití angličtiny je nejen nedemokratické, ale je zde velmi veliký nedostatek demokratičnosti ve způsobu, jakým je prezentován jazykový problém občanům. Odpovědní činitelé, hromadné sdělovací prostředky, intelektuální elita, se propůjčují k šíření klamu, pravděpodobně více pro prostou neznalost než z vlastní vůle, ale v každém případě s neomluvitelnou ignorací následků. A tento klam je snadno přijímán. Psychologicky je snadnější klamat i sám sebe, než se postavit čelem k realitě, pokoušet se vidět všechno podle svého přání a ne podle faktů. Ale klam je klam, ať je důvod, který k němu vede jakýkoliv. A klamat a podvádět lidi je nedemokratické.

Devět hlavních klamů:

1. Neangličani jsou ubezpečováni, že zvládnout dobře angličtinu je možné. To je klam. Tato možnost existuje jen pro část germánských obyvatel a pro ty, kteří mohou studovat čtyři nebo pět let na anglických univerzitách. Ale i pro ty stejně zůstává nerovnost s rodilými Angličany.
2. Předkládá se, že školním vyučováním se angličtina zvládne. Většina mladých si představuje, že po skončení kurzu angličtiny, skutečně dobře ovládají jazyk. Také toto je klam. Výzkum, který se uskutečnil v Hannoveru s 3.700 žáky od 8 do 10 let, ukázal, že jen 1% žáků bylo možno klasifikovat v kategorii výborně a jen 4% v kategorii velmi dobře. Výzkum také ukázal, že většina žáků má velké iluze o své dobré úrovni: 34% žáků se samo hodnotilo jako výborní a 38% jako dobří. Je to sebeklam. Být objektivní sám k sobě je nesnadné. Bohužel, takové sebeklamy stojí proti demokracii, protože posilují jiné další klamy.
3. Tvrdí se, že lidé, kteří se učili anglicky, se domluví všude ve světě. To je lež. Na kontinentu v Evropě víc než 90% lidí není schopno rozumět ukázce běžného každodenního anglického rozhovoru. Zkuste se anglicky dorozumět s někým na ulici v Polsku nebo ve Francii. Budete muset konstatovat, že jste byli podvedeni o univerzálnosti angličtiny.
4. Tvrdí se, že nadvláda angličtiny jako jediného světového jazyka je již definitivní, že se jedná o něco osudového a že je zcela absurdní navrhovat změnu systému i třeba jen na víceméně krátkou dobu. Dějiny nás učí, že takové soudy jsou více klamné, než pravdivé. Nikdo neví, co se stane zítra. Mluvit o předpokladu jako o realitě je klamem.

5. Lidé jsou klamáni tím, že se jim skrývá, že výslovnost angličtinu posunuje do jazyků velmi zvláštních, nesnadno vyslovitelných víc, než většina ostatních jazyků. Nemluví se o tom, že velký počet – 24 – vokálů (mnoho jazyků má jen 5) a hlásky jako – th –, které vůbec nejsou v 82% evropských jazyků, jsou trvalým zdrojem nedorozumění a násobí nebezpečí ztrapnění. Vnímat a reprodukovat rozdíl mezi fourteen, fourty, thirteen, thirty, nebo mezi soaks, socks, sucks, sacks, sex, six, seeks atd. je nemožné pro většinu pozemšťanů.
6. Že angličtina vyžaduje dvojitou námahu proti jinému běžnému jazyku k osvojení slovní zásoby, to nikdo lidem nepřizná. Skoro ve všech jazycích jsou snadno odvoditelné tvary ze základů slov: např. derivace lunaire, lunnyj z lune, luna, dentiste, zubnoj vrač z dent, zub, désarmement, razoruženie z arme, oružie. V angličtině je nutno se vždy učit dvě nestejná slova: moon / lunar, tooth / dentist, weapon / disarmament. Pokud neznáte tisíce těchto dvojic jako např.: buy / purchase, read / peruse, freedom / liberty, threat / menace, angličtinu není možno zvládnout. Velká většina jazyků velmi dobře funguje bez tak obsáhlého slovníku.
7. Lidem je podsouváno, že angličtina je normální jazyk, stejně přesný jako jiné. To je ale klam. Je značně nepřesná, protože v ní chybí gramatické znaky a protože významová pole jsou často příliš široká. Příklad:
   1. Develop an industry může znamenat "založit průmysl", "založit průmysl, kde ještě žádný nevznikl", stejně jako "rozvinout, rozšířit již existující průmysl".
   2. Bush warned against attacking Iran může znamenat "Bush varoval před nápadem napadnout Irán" i "Bush byl varován před myšlenkou napadnout Irán".
   3. Můj známý tlumočník začal překládat Iraqis today have no power jako "Iráčani dnes nemají politickou moc", a po několika minutách z kontextu pochopil, že měl přeložit "Dnes je Irák bez elektrické energie".
   4. English teacher se může vztahovat stejně k angličanovi, který vyučuje matematiku, stejně jako k maďarskému učiteli angličtiny.
   
   Mohu pokračovat s dalšími příklady, ale tyto budou asi stačit. Ve svém životě jsem pracoval s mnoha jazyky, ale žádný mě známý jazyk není podobně neurčitý jako angličtina. Je to velmi nepříjemné na právním a vědeckém poli.
8. Říká se, že esperanto je koníček, amatérský výplod, fantastická utopie, která nefunguje. To je klam Jestliže by se esperanto porovnalo v praxi k jiným mezinárodním komunikačním prostředkům – angličtinou na úrovni, zkomolenou angličtinou, simultánními nebo následnými překlady, gesty a koktáním špatně zvládnutého jazyka, počítačovými překlady atd. – je možno konstatovat, že esperanto je převyšuje, a dokonce nevyžaduje ani groš investice do jazykové komunikace, a třebaže vyžaduje o mnoho méně námahy (ve stejném věku a stejném počtu hodin, během 6ti měsíců umožní esperanto komunikaci, která se nedosáhne po šesti letech u jiného jazyka, včetně angličtiny). Vztah účinnosti a ceny je značně příznivější u esperanta než u jiných systémů. (Viz: Claude Piron, "Communication linguistique : Étude comparative faite sur le terrain", Language Problems & Language Planning, svazek 26, 1, 23-50 nebo
   http://claudepiron.free.fr/articlesenesperanto/esploro.htm v esperantu)
   v angličtině: http://claudepiron.free.fr/articlesenanglais/communication.htm
   v nizozemštině: http://claudepiron.free.fr/articlesenneerlandais/taalkundige.htm
   v italštině: http://claudepiron.free.fr/articlesenitalien/studio.htm

9. Věří se, že angličtina je jediný způsob jak reagovat na problém mnohojazyčnosti, a že finanční prostředky, které zavedení angličtiny vyžaduje je zanedbatelné a nelze ho redukovat. To je klam. Vynakládané finanční prostředky by se snížily, stejně jako vyučování v mezinárodních vztazích, pokud by esperanto nahradilo angličtinu. Ekonom Francois Grin spočítal, že pokud by Evropa převzala esperanto, znamenalo by to úsporu 25 miliard Euro ročně. Také se věří, že zdánlivý monopol angličtiny ve vyučování nemá nevýhody. To není pravda. Výměna angličtiny za esperanto by umožnila věnovat se stovky hodin dalším jazykům a to by vytvořilo prostor pro opravdovou diverzibilitu. Ve školách by se odrážela kulturní různorodost, zatím co dnes mladé hlavy přijímají pouze angličtinou, jedinou kulturu a jediný způsob myšlení, který je jim bez vysvětlení prezentován jako jediný, který nemá konkurenci.

Závěrem. Jazyková organizace Evropy a po pravdě celého světa, je založena na působivém množství klamů, které se stále dokola opakují v přednáškách, v článcích a je jedno, zda rozšiřovatelé těchto lží to dělají úmyslně nebo neúmyslně – a to je častější případ – prostě se stále opakuje to, co říkají všichni, a nikdo se nestará, aby zkontroloval fakta a zamyslel se nad následky přehlížených faktů.

Pane komisaři, co máte v úmyslu udělat, co zamýšlí Komise? Má v úmyslu odhalit pravdu? Výběr angličtiny jako nadřazeného jazyka nikdy nebyl předmětem demokratického rozhodnutí, nikdy nebyli lidé čestně informováni o nevýhodách angličtiny pro většinu a o výhodách pro anglicky mluvící země, nikdo nenechal občany svobodně se rozhodnout. Demokratický duch vyžaduje, aby odpovědní pracovníci objektivně informovali o charakteru různých opcí, objektivně a čestně o nich informujte veřejnost, upozorněte na klamání, nechte občany rozhodnout se svobodně. Nesouhlasíte s takovým hlediskem? Jestliže nesouhlasíte, na jakém základě stojí Váš názor? Jestliže ano, co hodláte dělat?

Jestliže Komise bude dál netečně pokračovat na své dosavadní cestě, pochopíme, že od demokracie v evropských institucích nemůžeme nic očekávat. Každá lež, i když s čistými úmysly rozšiřovaná, může vést jen k protidemokratickému vývoji.

Překlad J.Drahotová, k překladu bylo použito esperanto jako pomocný jazyk.