Lingvolanĉilo
(Odrazový můstek k jazykům)

Anglická mládež denně vidí a slyší, že "celý svět se učí anglicky". Není proto divné, že většina mládeže jen neochotně tráví svůj čas učením se cizím jazykům. Kromě toho – podle dekretu vydaného britskou vládou – po 14.roku věku již není pro děti povinná výuka cizích jazyků. 11-14tiletí žáci se dosud učili povinně alespoň jednomu jazyku Evropské unie. Od února 2007 také tato povinnost skončila, a je podporována výuka "ekonomicky užitečných jazyků" (například arabštině a čínštině). Vláda – aby se zaštítila před kritikou - prohlásila, že od roku 2010 bude pro všechny žáky ve věku 7-11 na základních školách zajištěno právo učit se cizí jazyk.

Zavedení nové britské jazykové strategie znamená vážnou výzvu pro velký počet škol, zejména těch, které nemají dostatečný počet kvalifikovaných učitelů. Většina britských učitelů je schopna mluvit cizím jazykem způsobem, který ještě nezapomněla od abiturientských zkoušek. Vznikají problémy. Velká část učitelů složila zkoušky z francouzštiny. Mládež však – pokud se vůbec chce učit – by si dnes však vybrala španělštinu. Chybí dětské učebnice. Ve školách se bude vyučovat určitý jazyk, pokud tam bude takový učitel, který bude schopný ho vyučovat: - takže v jedné škole třeba francouzštinu, v další španělštinu, v další pak němčinu, italštinu…atd. Potom na vyšším stupni, kde se bude vyučovat např. francouzština, všichni ti, kteří se dosud učili jiný jazyk budou v nevýhodě. K tomu je třeba ještě dodat, že vrůstá význačná část žáků v britských školách, jejichž mateřským jazykem není angličtina.

Výbor pro výchovu Britské esperantské organizace usoudil, že v této chaotické situaci se nabízí seriozní možnost zavést novou výukovou metodu. Před několika lety tak vznikl projekt "Lingvolanĉilo – odrazový můstek k jazykům" ("Springboard to languages").

K mé velké radosti jsem měl možnost seznámit se s paní Angelou Tellierovou, učitelkou jazyků, která je jednou z iniciátorů a realizátorů tohoto projektu. Od ní jsem získal - poprvé v Maďarsku – úplný výukový materiál a metodickou příručku.

Základem metody je vzbudit zájem 7-8letých dětí o jazyky výukou esperanta, které má pravidelnou gramatiku, mezinárodní slovní zásobu a fonetický pravopis.

Složení výukového materiálu – i z pohledu dětské psychologie – je výborné, umožňuje již od prvních vyučovacích hodin zažívat úspěšné pokroky.

Žáci obdrží při prvních hodinách barevné listy a omalovánky. Na ukázku si prohlédněte obsah prvních šesti lekcí:

Ke každé lekci patří jedna krátká písnička v esperantu. Písničky jsou na CD a patří k výukovému materiálu.

V experimentálních třídách zkušení esperantští učitelé se věnují jak žákům, tak jejich učitelům.

Zvláštním zážitkem bylo pro mne čtení metodických sešitů pro rodiče a budoucí učitele.

Záměrem autorů je, aby žáci sami objevovali gramatická pravidla. Esperanto umožňuje rychlý postup, protože tento jazyk nemá gramatické výjimky.

Často je používán humor. Množné číslo v esperantu je označeno koncovkou "-j" (homo – homoj, člověk – lidé). V angličtině v plurálu mouse je mice (ale proč house není hice?); jestliže man je množném čísle men, proč paní není pen?

Autoři hned od začátku upoutávají pozornost na to, jak velkým pomocníkem je esperanto v osvojování slovní zásoby a osvojování gramatiky později vyučovaného dalšího cizího jazyka. Tak například základ slova kato ("kat-) nalezneme ve slovech cat, cath, kot, chat, gato, gatto, katt, kass kaj Katze (kočka). V esperantu se v plurálu shoduje přídavné jméno s podstatným (bonaj homoj – dobří lidé), v angličtině tomu tak není, ale ve francouzštině, španělštině a němčině ano.

Děti se učí hrou, používají nůžky, barevné tužky, lepidlo, přízi, pravítko, různé barevné papíry. Také hodnocení dětí je zajímavé: za dobré výsledky v psaní, čtení, chápání textu a jazykovém projevu dostávají různé samolepky "Saĝa strigo– (Moudrá sova)", které si mohou nalepit do sešitu.

Po roční výuce si děti osvojí tyto gramatické pojmy:

Žáci jsou schopni se představit, pokládat otázky, formulovat odpovědi, používat slovník, číst a chápat jednoduchý obsah, psát o sobě, zpívat písničky a zahrát scénky.

O propedeutické hodnotě esperanta bylo uskutečněno mnoho pedagogických pokusů v 80-90 letech.

Na stránkách http://www.springboard2languages.org se lze s částí těchto pokusů seznámit. (Úvodní část zmiňovaných stránek lze najít v rubrice "Saltotabulo" na našich stránkách http://www.egalite.fw.hu kromě anglického originálu v esperantu, ve francouzštině, němčině, řečtině, maďarštině, italštině a nizozemštině.)

Zde bych se chtěl zmínit zejména o experimentech německého profesora Helmara Franka a slovinského magistra Zlatko Tišljara podle kterých Může esperanto zkrátit výuku dalších cizích jazyků v průměru o 30%.

Průměrně je možno se naučit cizí jazyk za 2000 vyučovacích hodin. Pro získání stejné úrovně v esperantu stačí jedna pětina času (pro talentované žáky jedna desetina času).

Kdyby děti do konce svého osmého roku zvládly svůj mateřský jazyk – psaní, čtení, vyjadřování a počty a pak se začaly učit esperanto ve svých devíti – deseti – jedenácti letech, mohly by se ve dvanácti až čtrnácti letech začít učit další jeden volně volitelný cizí jazyk, pak by mluvily při abiturientských zkouškách minimálně na střední úrovni – třemi cizími jazyky. Tím by se mohlo ušetřit více než 2000 vyučovacích hodin – to je celý školní rok! Pokud bychom počítali za hodinu 5 €, ušetřilo by se u každého žáka 10.000 €. Ušetřený čas a peníze by se mohly použít na výuku jiných dalších důležitých znalostí a dovedností.

K napsání tohoto krátkého shrnutí mě inspirovala zmínka ve slavnostní řeči Reinharda Seltena, nositele Nobelovy ceny za ekonomiku, kterou přednesl na slavnostní schůzi Evropského parlamentu dne 9.5.2007:

"Je nutno stimulovat vznik silnější evropské identity (…) Vážnou překážkou na cestě k evropské identitě jsou jazykové bariéry uvnitř v Evropě. Jazykový problém potřebuje řešení. Nadvláda jednoho národního jazyka není řešením. Do budoucna je přijatelné jen neutrální řešení. Nemáme právo znevýhodňovat žádný národ.

Snadno naučitelný umělý jazyk jako je esperanto umožňuje neutrální řešení jazykového problému. Další cizí jazyk se naučí snadněji, než první. Účinnost výuky druhého jazyka je natolik silná a esperanto tak snadné, že je výhodné se nejdříve naučit esperanto a potom některý cizí národní jazyk, než jen jeden cizí jazyk. Je to vědecky dokázané školními testy.

Na začátek by mohlo několik zemí učinit dohody o školní výuce esperanta. Následně pak tyto smlouvy rozšířit na další země. Cestu k rozšiřování smluv jsme již několikrát úspěšně procházeli například při Schengenských jednáních a měnové unii."

Původní německý proslov můžete najít na http://www.liberafolio.org/2007/seltendeutsch.

Pro mne již otázka nestojí: "Proč je esperanto užitečné? Potřebujeme jej?", ale "Máme právo odepřít našim dětem a vnukům možnosti které dává esperanto?"

D-ro Lajos Molnár
maďarský reprezentant
Evropské esperantské unie